Obezita nebo podvýživa? Zlatá střední cesta!
Přidáno 14. Pro, 2011 od Mike330 in Životní styl
Když se náhodně vybrané skupiny lidí zeptáte na otázku, jestli je pro lidi lepší být obézní či štíhlý, nejspíš každý odpoví, že štíhlý. Když se však zeptáte, zdali je lepší celé dny hladovět než se pořádně najíst, každý asi zvolí cestu plnou jídla – tedy tu snadnější. Je to však skutečně lepší řešení? A jak moc pohybu člověk potřebuje?
Obezita
Nejčastější příčiny:
- Genetické dispozice
Je dokázáno, že za obezitu mohou u 50 % případů především geny. Pokud jsou oba rodiče obézní, jé pravděpodobnost, že jejich dítě bude také obézní okolo 80 %. Této skutečnosti se však dá předejít správným stravováním a dostatečnou pohybovou aktivitou.
- Hormonální vlivy
Mezi lidmi je obecně rozšířena fáma, že za obezitu mohou nemoci. Jedná se však jen o 1 % a jde o pacienty se štítnou žlázou nebo zvýšenou hladinou hormonů kůry nadledvin.
- Metabolické vlivy
Obezita se může překvapivě objevit i u osoby, která nekonzumuje více jídla než ostatní lidé. Pravděpodobně má ale míň pohybu a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu svého jídelníčku.
- Léky
Chuť k jídlu a s nimi i obezitu mohou způsobovat i některé typy léků. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika, glukokortikoidy nebo antikoncepce.
- Psychika a stravovací návyky
Obezitu může způsobovat také momentální emoční stav, například reakce na osamělost po rozvodu, deprese, frustrace, neustálé napětí, dlouhá chvíle nebo stres. Obecně se říká, že lidé se přejídají hlavně, když se nudí. Tělesná hmotnost závisí samozřejmě také na naučených stravovacích návycích. V rodině se dítě snadno naučí nevhodné návyky, díky nimž pak bojuje s nadbytečnými kilogramy v budoucnu. Jak je známo, stravovací návyky se také liší v jednotlivých zemích a kulturách.
V posledních letech se o obezitě stále častěji hovoří ve spojení s celosvětově rozšířeným civilizačním problémem. Obezitě se dá předejít hlavně pravidelným pohybem a vyváženou stravou, dávkovanou v několika menších porcích během celého dne, místo hladovění a následného přejídání, které váze ani tělu rozhodně neprospívá. Lidé by si na své jídlo měli vždy udělat čas a jíst pomalu a v klidu, připravovat ho s chutí, než zaběhnout během pauzy do fast foodu a vše do sebe v rychlosti „nacpat“.
Podvýživa
Podvýživa samotná není lékaři uznávaná jako přesně definované onemocnění, je to jen příliš nízká tělesná hmotnost vzhledem k výšce jedince. S podvýživou jsou neodmyslitelně spojovány především mentální anorexie a bulimie. Hlavním problémem těchto poruch příjmu potravy (PPP) je to, že většina dívek a chlapců, kteří drží diety, nedokážou později odhadnout hranici mezi tím, kde ještě končí dieta a kde už pomalu začíná boj o život.
Mentální anorexie
Jedná se o nemoc, která se podle mnohých odborníků nedá nikdy vyléčit úplně, jde o patologický strach z přibývání na váze. Vyskytuje se hlavně v období puberty a dospívání mezi dívkami, ale výjimkou nejsou ani případy dospívajících chlapců. Faktorem ovlivňujícím začátek dlouhého kolotoče anorexie je především tlak okolí.
Příznaky:
- Změna jídelních návyků – menší porce, odmítání jídla z nejrůznějších důvodů, přehnaný zájem o přípravu pokrmů, pečlivé žvýkání každého sousta, odmítání konzumace na veřejnosti
- Abnormální úbytek váhy, ztráta menstruace
- Volné oblečení maskující postavu
- Uzavřenost, nezájem o okolí, nerozhodnost, deprese, nekomunikativnost, smutek
- Řídnutí vlasů, neustále studené končetiny
- Užívání projímadel a léků snižujících hmotnost
Bulimie
Zatímco anorexie se projevuje především odmítáním jídla, během bulimie se naopak spotřebuje až 3x tolik jídla jako obyčejně. Jídlo však lidé trpící bulimii následně opět vyzvrací ven. Na rozdíl od anorexie se s bulimií pojí také onemocnění mozku a jiné nepříjemné následky, způsobené každodenním zvracením. Úbytek váhy u bulimie často není takový, jak by si daná osoba představovala.
BMI
Hranici mezi nemocí a zdravou váhou ukazuje výpočet BMI neboli Body mass index. Jedná se o hodnotu, která je vypočtena podle vzorce: váha v kg dělená výškou v metrech na druhou. Normální váhu přitom určují hodnoty BMI mezi 18,5 a 25. Osoby, jejichž BMI má hodnotu pod 18,5, trpí pravděpodobně podvýživou. Hodnota BMI nad 25 ukazuje na nadváhu, nad 30 pak na obezitu.


